Rubriky
Aktuality Texty

IZKA: Masakry provázející válku v Súdánu jsou dalším případem rozpadu mezinárodních norem

V minulých týdnech sledoval svět další vlnu masakrů, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti provázejících občanskou válku v Súdánu. Dobytí dlouho obléhaného města al-Fášir ze strany polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) přinesl podle odhadů humanitárních organizací a videí dostupných na sociálních sítích až tisíce mrtvých civilistů, často zabíjených na základě jejich etnické identity. 

Podle výzkumníků z Yaleovy univerzity není jasný osud asi 150 tisíc civilistů. Život v dobytém městě z větší části utichl a satelitní snímky ukazují, že milice RSF se intenzivně snaží zbavit mrtvých těl stále přítomných na mnoha veřejných prostranstvích.

Masakry civilistů v al-Fáširu jsou ale jen nejnovější kapitolou déletrvající humanitární katastrofy způsobené občanskou válkou v Súdánu a válečnými zločiny spáchanými z obou stran. Již dříve označila řada aktérů, včetně Spojených států a Human Rights Watch, organizované násilí směřované proti konkrétním komunitám především v Dárfúru a Kordofánu za genocidu. Válka vyhnala okolo 12 milionů lidí z jejich domovů a již v minulém roce (2024) OSN oznámila, že v několika lokalitách vypukl hladomor. 

Současný konflikt v Súdánu trvá již více než dva a půl roku a propojuje súdánské aktéry a jejich zahraniční sponzory. Kořeny války lze nalézt v boji o moc mezi různými frakcemi súdánského vojenského režimu vzešlého z puče proti civilní přechodné vládě z roku 2021. Zjednodušeně řečeno stojí súdánské státní ozbrojené síly a mezinárodně uznaná vláda spolu s jejich lokálními partnery proti bývalým spojencům súdánské vlády z paramilitárních RSF. 

Současný konflikt by se ale nerozrostl do současných rozměrů s katastrofickými následky pro miliony civilistů, pokud by do něj nebyla zapojena řada dalších států podporujících jednotlivé strany. V případě vládních sil jde například o Egypt, Turecko, Katar, Rusko nebo Írán. Na straně RSF jsou především Spojené arabské emiráty (SAE), které mají v zemi geopolitické i ekonomické zájmy. Podle řady pozorovatelů by bez zbraní a bezpilotních letounů poskytovaných SAE nebyly RSF schopné proniknout až k al-Fáširu a město dobýt. 

V kontextu zvěrstev páchaných ze strany RSF v posledních týdnech se proto zvedá vlna kritiky mířící na roli, kterou hrají v Súdánu SAE. Právě Emiráty jsou jedním z aktérů, kteří mají ve své moci zastavit zbrojní dodávky, dotlačit své súdánské spojence k respektování vyjednaných dohod a pomoci ukončit masové zabíjení civilistů. Podobná zodpovědnost leží na Egyptu a dalších státech podporujících vládní síly. 

V obecné rovině humanitární katastrofa v Súdánu odhaluje rozpad mezinárodních norem, který sledujeme od ruské agrese proti Ukrajině až po izraelskou kampaň v Gaze. Nedostatečná reakce proti porušování mezinárodního humanitárního práva a cíleným útokům na civilisty včetně systematického ničení podmínek pro život celých komunit a využívání vyhladovění a blokování humanitární pomoci jako nástroje války podporuje rozšiřování této praxe. Výsledkem jsou zmařené lidské životy a koloběh násilí, které je normalizováno v čím dál hrozivější podobě.

Odpovědnost za rozpad mezinárodních pravidel se nevyhýbá ani Česku, jehož zahraniční politika se dlouhodobě zaštiťuje ochranou lidských práv a mezinárodního práva. Od těchto principů se v posledních letech odklonila. IZKA bude na tento fakt nadále upozorňovat a požadovat reflexi směřování české zahraniční politiky, jež se musí stát předmětem veřejné debaty v akademii i mimo ni. Mezinárodní normy musí být dodržovány a Česko to musí požadovat od svých spojenců a obchodních partnerů. 

Zdroje:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *